Historie plemene

Toto plemeno bylo oblíbené hlavně v prvních desetiletích našeho století a dnes prožívá v západní Evropě opět renesanci. V České republice byli flat coated retrievři hodně dlouho téměř neznámí.

Flat coated retriever se používá jako pes lovecký, slepecký, společenský, pes pro tělesně postižené i jako pes hledající drogy. Pro lov a pro ostatní pachové práce má oproti ostatním plemenům retrievera výhodu vysoce výkonného nosu. Na jeho vzniku se podíleli nemalou měrou setři a právě po nich flat coated retrívrovi zbyl vynikající nos, jejich rychlost, tělesný rámec a významnou měrou i elegance v pohybu. Dále mezi předky tohoto plemene patří předchůdci dnešních novofundlandských psů, St. John's labrador a vodní španělé. Je možné, že flat coated retriever má v sobě i krev skotských ovčáků. Po St. John's labradorovi mu zůstala jako všem retrívrům poslušnost, chuť k přinášení a především obrovská oddanost k lidem. Flat coated retriever chce vyhovět a velice snadno se všemu naučí. Obecně platí, že všichni retrievři mají rádi lidi a speciálně děti, ale u flat coated retrievera musíme říci, že děti miluje vášnivě. Jediné negativum u tohoto plemene, se kterým musíme počítat, je pozdější dospívání.

Do České republiky bylo plemeno flat coated retrievera přivezeno poprvé v roce 1990. Prvním zástupcem tohoto plemene u nás byla dvouletá fena Kajta Mimojska, která se do naší republiky dostala přes Rakousko, kde na výstavách dosáhla ohodnocení CACA (tzv. kandidát šampiona Rakouska). Přestože se tato fena narodila v Jugoslávii, je z čistě švýcarských rodičů z chovné stanice Felsbach majitele pana Steinera. Ve Švýcarsku je to velmi významná stanice labradorského, zlatého a flat coated retrievera. V průběhu roku 1990 prošla tato fena výstavami vždy jako výborná a byla uchovněna. O rok později jsme ji byli u pana Steinera ve Švýcarsku krýt, ale tento vrh se bohužel moc nevyvedl. Z vrhu vzešla jenom jedna fena a dva psi. Fena v jednom roce stáří uhynula na problémy s páteří a rovněž psi byli pro další chov v České republice bezcenní, protože u nás zůstala pouze jedna fena, a to jejich matka.

Již s mnohem větším úspěchem jsem v roce 1992 Kajtu nakryl v Rakousku psem Swallowsflight Black Xenios. Tento vrh se stal základem dalšího chovu u nás a v aktivním chovu je z něho pět fen. Pro tyto feny jsem přivezl ze Švýcarska psa jménem Hortensius von Axenfels a ten se stal otcem všech štěňat, která jsou potomky výše zmiňovaných fen. V roce 1995 se už objevily první velké problémy s krytím u nás v republice, proto jsme z Dánska dovezli psa jménem Melody Makers Hope of Liberty. Tento pes byl v roce 1996 uchovněn a na výstavách získal mnoho nejvyšších ocenění. Je plnochrupý, HD 0/0 (výborné vyhodnocení rentgenu kyčelních kloubů) a má ob­rovské množství srsti, což pro náš chov potřebujeme. Jací budou jeho potomci, ukáže teprve čas, protože příroda je mocná a genetika nevypočitatelná.